6.kapitola: SHADOW

22. dubna 2009 v 7:13 | ja |  HARRY POTTER A PRINCŮV NÁVRAT
Den Dudlyeho odjezdu se blížil. Letní slunečno střídalo sychravé podzimní počasí a plískanice, dny se pomalu krátily a noci přibývalo. Čas teď utíkal opravdu rychle. Jedno ráno se celý Londýn probudil, pod silnou přikrývkou bílého sněhu. Veškerá doprava byla zastavena a mnoho dobrovolníků se podílelo na zprovoznění cest.
Na Grimmauldově náměstí u Potterů bylo ale celkem klidno. Oba chlapci studovali v Bradavicích a Lilly, která navštěvovala poslední rok v mudlovské škole se vracela jen pozdě odpoledne. Ráno se nasnídala a pak spěchala hned do školy.
Dnes však u snídaně chyběl i Harry. U stolu tedy seděla Ginny, Lilly a Dudlej, který se za ty měsíce bydlení u nich naučil kouzelnickým zvyklostem natolik, že byste ho jen napohled těžko rozeznali od pravých kouzelníků, ale poznali byste to, kdyby vám předváděl nějaká kouzla. Nenaučil se však jen tohle, zvykl si na celý den odpočívání a lenivění. Problémy mu pomohl vyřešit vždycky Krátura, který mu byl k dispozici
a před Harrym a Ginny vždy předstírá, jaký problém má a oni mu vždy pomohou. Na druhou stranu si však Dudlej dobře uvědomuje, že až skončí kurz, bude muset nastoupit do práce za Harrym, jak mu slíbil a zatím může jenom tušit, že studování kouzel taky není hračka, jak se zdá, zvláště pro motáky. On se však na kurz už dost připravuje a moc se na něj těší.
Kurz začíná už za týden, a tak všechny přípravy vrcholí. Včera večer přiletěla sova a přinesla dopis, kde byly napsány pokyny, ohledně cesty na High-Stone a místo, kde si vyzvednout jízdenku na spěšný vlak.


Vážený pane Dursley,

Vzhledem k blížícímu se začátku našeho kurzu vám zasíláme podrobné informace ohledně cesty na High-Stone.
Odjezd: 22.prosince v 10:00 hodin z nástupiště 93/4 na King's Gross.
Příjezd:29.prosince v 10:00 hodin na totéž místo.

Cesta bude trvat přibližně pět hodin. Do vlaku nastupujte z druhé koleje s platnou jízdenkou, kterou si vyzvedněte nejpozději 21.prosince do 12:00 hodin tímto způsobem.

Vyhledejte jakoukoli telefonní budku, do které vstupte. Na číselníku zadejte #2205167#02/…a váš kód. Lístek si utrhněte v místě, kam mudlové dávají peníze a pečlivě uschovejte. V průběhu týdne už nečekejte žádné další zprávy.

Kód:60708*5542*0981
PS: Nezapomeňte žádné věci doma.

S přáním všeho dobrého
Marry Trawellsová
Ředitelka oddělení pro učení nenadaných kouzelníků



Harry šel časně ráno pro lístek, protože lidé spali a nechtěl, aby u nich budil divný dojem.
Ve chvíli, kdy končila snídaně zrovna přicházel Harry:
"Dobré ráno rodino, tedy část rodiny!" pousmál se Harry.
"Ahoj!" zdravili ho téměř jednohlasně.
Harry šel časně ráno pro lístek, protože lidé spali a nechtěl, aby u nich budil divný dojem.

Ve chvíli, kdy končila snídaně zrovna přicházel Harry:
"Dobré ráno rodino, tedy část rodiny!" pousmál se Harry.
"Ahoj!" zdravili ho téměř jednohlasně.
"Dudley, pro tebe mám tu jízdenku. Ulož si ji a neztrať ji." podával mu ji do ruky. Dudley si ji vzal a odnášel do svého pokoje. Dal si ji do kapsy v jedné cestovní tašce.Dnes měl opět celý den volno. Na chvíli si lehl na postel a opět přemýšlel. Pochvíli vstal a zkontroloval si , jestli má všechno sbalené. Otevřel kufr, ukazoval a nahlas si říkal:
"Hábity tady, kotlík mám, hůlku, inkousty, brka, pergameny a kde mám ty knihy?" díval se a nakonec zjistil, že mu ještě chybí, vyskočil tedy z postele a vybral si z poličky své první čarodějné knihy.
"Takže už mám všechno. Chybí mi jenom ta sova, ale tu mi Harry koupí den před odjezdem ,jak mi slíbil." Pochvaloval si Dudley.

Druhý den mu však Harry oznámil, že nedostane volno, a tak mu ji nemůže koupit.
"Dudley, opravdu mě to moc mrzí, ale sovu ti nedonesu, nemohu." Řekl Harry, ale jeho výraz tváře nepřipomínal kajícníka a Dudley to samozřejmě hned prokoukl.
"No nevypadáš, jako by tě to tak mrzelo."
"Ne, mýlíš se, štve mě to, ale zdá se, že v práci budu teď mít opravdu pilno, zaznamenáváme konečně první úspěchy po dlouhé době. Vypadá to, že se nám bude zase dařit, ale je třeba všechno ještě dostatečně prozkoumat a na to potřebuji být hodně často v práci. Navíc ještě nemám toho pomocníka, kterého jsme hledal. Místo jsme ti slíbil a tak zatím budu pracovat i přes čas. Vážně se ti moc omlouvám, ale tu sovu ti vážně nemohu koupit, ani teď nebudu skoro vůbec doma, pozdě večer přijedu, brzo ráno odjedu. Ginny už to ví a doufám, že i ty to pochopíš."
"Jasně." Řekl napůl ironicky, ale dobře věděl, že s tím už se nic dělat nedá.
"Prozradíš mi alespoň, co nového jste objevili?" zeptal se Dudley.
"Bohužel, teď ještě nemohu nic prozradit, brzy se však také všechno dozvíš."
"Hmmm…" bručel Dudley.
"No , budu muset jít, pravděpodobně se už neuvidíme, a proto ti dám ještě poslední instrukce. Za prvé, poslouchej, snaž se, buď hodný…"
"Jasně, jasně. A teď mi řekni něco důležitějšího. Třeba kde je King´s Gross a jak se tam dostanu."
"No tak kde je King's Gross určitě víš, a myslím, že nejlepší je jet tam městskou dopravou, přemístit tě tam nemůžu, když tu nebudu a krby tam nejsou. Doufám že to zvládneš."
"Tak to taky doufám."
K vlaku se dostaneš tak, že projdeš přepážkou mezi devátým a desátým nástupištěm. A pak nastup do High-Stoneského expresu."
Dobře." Dal Dudley najevo pochopení.
"A co se týče té sovy, měl bys ji mít, a proto by bylo nejlepší, aby sis ji šel zítra koupit do Příčné ulice. Vážně to nech na zítra a dneska si už odpočiň. Tak já už pospíchám do práce, tak hodně štěstí. Ahoj."
"Ahoj!"stihl se ještě Dudley rozloučit, ale Harry se bleskově přemístil, takže mu nic jiného už nemohl říci.
"Tak bezva. Dneska jsme už tak utahaný, že bych měl Harryho poslechnout a jít si odpočinout."mumlal si pro sebe a podíval se při tom na hodiny, které právě odbíjely devět hodin dopoledne. A tak si Dudley lehl znovu do postele ve svém pokoji.

Následující den vstal opravdu brzo. Bylo sedm hodin a Dudley doufal, že třeba ještě stihne Harryho, který obvykle tuto dobu chodí do práce. Ten byl však bohužel už pryč.
Dudley se tedy nasnídal, vzal si nějaké peníze a přes krb v obýváku se dostal do Příčné ulice. Chvíli mu sice trvalo, než se přiměl vstoupit do ohně, ale vůle mít sovu byla větší než strach z ohně, a tak nakonec šel. Sice s menší nejistotou, ale zato dost zřetelně vyslovil:
"Příčná ulice!"

Objevil se v krbu a hned poznal místo, kde se právě nachází. Napadlo ho, že když se zde ještě tak nevyzná, použije nabídkovou tabuli k tomu, aby vyhledal nějaké obchody se sovami. A protože opravdu nespatřil žádný takový obchod, udělal tak, jak ho prve napadlo. Když prošel ulicí a stál před nabídkovou tabulí, samozřejmě se tam hádalo spousta nabídáčků.
Dudley však nezaváhal a řekl:
"Přijmu nabídku prodeje dobrých sov."
Hned se ozvalo několik nabídáčků s jejich "nejlepšími výhodami". Jedny nabízely kvalitní sovy z prodejny v Německu, jiné zase sovy určené k zasílání ETZ, což znamená extrémně těžké zásilky, jiné nabízeli sovy k rozmnožování s čistým rodokmenem. Dudley si vybral nabíraček , který dával tipy na dobré sovy v obchodě zde v příčné ulici, což se Dudleyemu náramně hodilo. Podle adresy, která byla uvnitř se vydal hledat krámek se zvířaty. Když ho našel, spatřil ve výkladní skříni mnoho druhů sov, pavouků, koček, žab, hadů, krys, myší a spousty jiných zvířátek. Dudley vstoupil dovnitř, kde ho hned zdravil milý hlas:
"Dobrý den, pane, jsem ráda, že jste k nám zavítal. Dnes jste první zákazník, a proto dostanete malý bonusek, ano?"
Dudley se rozhlédl po obchodě,ale nikoho neviděl. Přistoupil tedy k pultu a málem dostal infarkt. Pod pultem totiž přerovnávala věci jedna prodavačka a zrovna když se Dudley přiblížil vyskočila nahoru. Dudley spatřil malou, zrzavou čarodějku s bradavicemi po obličeji, hábit měla obnošený. Nehty měla dlouhé, neupravené a její upřímný úsměv nebyl vůbec příjemný, zvlášť když vycenila zuby , protože je měla odporně žluté a křivé. Dudley udělal rychle krok zpátky a požádal ji:
"Mohla byste mi prosím prodat jednu sovu?"
"Ale jistě, stačí si vybrat." Usmívala se. Naštěstí se na ni Dudley už nemusel dívat, protože jeho pohled teď patřil desítkám sov, které byly rozmístěny po obchodě.očima přelétal z jedné na druhou a nemohl si vybrat. Najednou ho zaujala sova, která byla celá černá jako uhel. Černé peří, černé oči,černý zobák i nohy. Celou dobu ho pozorovala a on už se od ní také nemohl odtrhnout.
"Krásná sova, viďte!" Říkala ta zvláštní žena.
"Opravdu úchvatná." Přitakával Dudley.
"Je to arabská sova, velice chytrá a ušlechtilá. Zaujal jste ji, když se na vás tak dívá. Chcete si ji koupit?"
"Myslím, že ano."
Prodavačka mu tedy podala klec s černou sovou a usmála se:
"Bude to deset galonů."
"Cože? Tak drahá?"
"Bohužel, ale nezoufejte.dostanete ještě ten bonus jak jsem vám slíbila."
"A co to je?"
"tady máte podívejte." Vysunula zásuvku, chvíli ji prohrabávala a pak z ní vytáhla malý lístek, na němž bylo napsáno:

Potters 65288/93

Dudley si to přečetl a znovu se zeptal:
"Co to má znamenat?"
"přesně to nevím,ale našla jsem to jednou u dveří vedlejšího obchodu, kde se prodávají přísady do lektvarů. Je to opravdu už několik let zpátky. Myslím, že je to adresa k Potterům. Vždycky to dávám prvním zákazníkům. Nechápu, že za celý týden jste opravdu první. Lidé sem moc nechodí, ale když přijdou a dám jim tento lístek, jsou vždycky šťastní, že mají na Potterovi adresu a vy se tváříte, jako by vám uletěly včely. Radši si tu sovu vezměte a jděte odtud."
Dudley si tedy vzal tu klec se sovou a řekl:
"Víte co? Ten papírek klidně můžete vyhodit pana Pottera znám a vím, že tohle jeho adresa rozhodně není." Hodil lístek na pult otočil se a cestou ke dveřím řekl ještě:
"Nashledanou!" a už odcházel z krámku. Cestou k přemisťovacím krbům si pro sebe ještě říkal:
"Tak nevím, jestli sem ještě někdy půjdu. Sova je sice nádherná, ale ta čarodějka to nemá v hlavě v pořádku. Jak může tvrdit, že má adresu na Harryho, to prostě nepochopím."

Když byl zase na Grimmauldově náměstí u Potterů v obývacím pokoji, docela si oddechl, že tohle zvládl. Vyšel na chodbu a ucítil úžasnou vůni, která vycházela z kuchyně. Vstoupil tedy dovnitř a uviděl Ginny, jak dokončuje oběd.
"Ahoj!" pozdravil ji.
Ginny se otočila a uviděla, jak drží v ruce velkou klec.
"Jé, to je nádherná sova. Tus koupil v Příčné ulici?"
Vyzvídala.
"Ano, v jednom zvláštním obchodě s jednou ještě zvláštnější prodavačkou…" ještě chtěl sice říct o tom papírku, ale Ginny mu skočila do řeči:
"A jaké jméno jsi pro ni vybral?"
"Bude se jmenovat Shadow." Řekl bez rozmyšlení.


 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Mikča Mikča | Web | 22. dubna 2009 v 20:17 | Reagovat

Pěkné... :-) !!!

2 lucrecia lucrecia | Web | 17. února 2010 v 23:06 | Reagovat

moc hezké

3 ♥♥Hermionka♥♥ ♥♥Hermionka♥♥ | E-mail | Web | 26. února 2010 v 17:34 | Reagovat

Bezva =) ta sova bude určitě jeho dobrou přítelkyní =)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama