10. Kapitola - Úraz , 1. část

20. července 2009 v 11:27 | ja- a pište komenty |  Harry Potter a klíč k minulosti (8. kniha)
Čas rychle utekl a už bude brzo poledne. V jídelní hale bude pro vás přichystaný oběd. V pravé poledne tam můžete přijít. A vzhledem k tomu, že je jedenáct hodin, máte hodinu čas a můžete jej jakkoli využít. Ve tři hodiny odpoledne vás budeme čekat v učebně číslo deset, která je naproti uvítací síni, což je tahle. To jste si jistě všimli. Takže máte vlastně tři hodiny volno. No a potom si s sebou vezměte Příručku jednoduchých kouzel pro začátečníky. A jelikož jste určitě všichni natěšení, prozradím vám, co se tam budete učit.
Abychom vás nadchli, rozhodli jsme se, že první hodina bude taková praktická. Praktické hodiny povede profesorka Anabela Black-Malfoyová. A ty teoretické profesor Neville Longbottom. Takže já, jelikož jsem už odvedl svou práci se s vámi loučím a snad se někdy ještě potkáme."
"Pane Thomasi, moc děkujeme, že jste přišel a pomohl nám. Jsme si jisti, že vaše práce a práce vašich kolegů nebude zbytečná a tito lidé se naučí díky vám spoustu nových kouzel." děkoval Neville.
Pak se ze síně ozval obrovský potlesk a vzápětí obrovská rána.
"Prásk!" a pan Thomas byl ten tam.
Anabela a Neville vzápětí také odešli a síni zbyli jenom studenti. Ti se však nikam nehrnuli. Všichni si mezi sebou povídali. Jední mluvili o svém hrozném dosavadním životě, druzí o tom, jak se těší, až z nich budou opravdoví kouzelníci. Další mluvili o tom, jak jsou zvědaví na hodiny a vyučování, jiní o tom, že tomu stále nevěří, že jsou kouzelníci a těšili se na to, až budou moci vykouzlit alespoň nějaký oblouček dýmu.
Všichni motáci byli totiž vychováváni jako hloupí, neschopní, žili doma a nikdy jste je nemohli zahlédnout venku, leda, že by tam dělali nějakou práci. Každý se za ně styděl a většina jejich rodin si je pomalu pletla s domácími skřítky a někteří dokonce i s rohožkou. Málokdy se našla rodina, která by je měla ráda i přes jejich nedostatek a výjimečně se s tím snažila něco dělat. Pokud jste měli štěstí, chovali se k vám slušně a v minimálním měřítku vás poslali na kurz. Většinou se na kurz přihlašovali až dospělí nebo starší motáci, kteří rostě neviděli žádné jiné východisko. A když se pak poprvé za celý svůj život ocitnou ve společnosti, jsou z toho nadšení. Dudley byl v tomhle opravdu jiný než oni. Vždy žasl nad kouzly, na což byli motáci zvyklí z domu, ti naopak byli šokováni nádhernou přírodou, tolika lidmi, prostě vším, na co byl Dudley zvyklý.

Když odbíjelo poledne, celý dav se přes chodbu přesouval do jídelní síně. Dudley si všiml, že se něco děje, protože do jídelní síně se vstupovalo po jednom a navíc dveře byly nějaké jiné než předtím. Dudley však nic víc neviděl. Po chvíli si ale všiml, že řada se opět zpomaluje a nakonec se téměř zastavila. Teď měl alespoň trochu času na přemýšlení.
"Co teď asi dělá Anabela?" pomyslel si, "možná, že už jí a já tu musím čekat frontu.ale co, já jí to přeju.chudík, měl bych se jí omluvit za své chování. Byl jsem na ni asi příliš drzý a hrubý. Nejdřív jsem se choval jako gantleman a teď ve snaze na ni zapůsobit a upozornit na sebe jsem se choval úplně nemožně. "
Z jeho úvah ho však vytrhlo, když uslyšel nějaké hlasy.
"No tak pane, jste na řadě."
"Ale jistě." Odpovídal Dudley.
Nyní už stál před jídelní síní a viděl ty dveře, které mu připadaly tak zvláštní. Vypadaly jako hladina vody, která nebyla vodorovná ale svislá, a navíc se na ní dělaly vlny. Byla čistě průchozí, ale Dudley měl z toho trochu obavy.
"Co to je?" zeptal se Igora, který tam stál, udával pokyny a hlídal.
"To je čistící průchod. V dnešní době už to mají doma všechny bohatší rodiny. Pře jídlem se totiž musíme vždy umývat, tedy alespoň ruce, pokud vás to ve vaší rodině neučili. Koupelny jsou v dnešní době docela zastaralá věc a navíc hodně zdržuje. Takže byly nahrazeny tímto průchodem."
"Včera to tu ale ještě nebylo." poznamenal Dudley.
"Ano, ale včera jste byly ještě motáky. Nyní jste ale kouzelníci a měli byste se naučit správným mravům."
Dudley se zadíval na Igora a pak hned na tu modrou tekutinu.
"Tak běžte, " vyzval ho Igor svým chraplavým hlasem. "vidíte přece, že to tu každému musím vysvětlovat, i když vás to tak neudivilo jako všechny."
"co tím myslíte?" zeptal se ho Dudley.
"Všichni byli překvapení, že před jídlem se umýváme a podobně."
"Aha. tak to mě spíš fascinuje tenhle průchod. Velice dobře vymyšlené." řekl a vstoupil dovnitř.
Jakmile to však udělal, měl pocit, jakoby stál přímo v obrovské vlně vody, která ho obklopovala. nemohl otevřít oči, promluvit nic.
"Takže jsem mokrý. Nevím, jestli je to dobře vymyšlené, když půjdu na jídlo a bude ze mě kapat voda."
Než si tohle však pomysel, ovanul ho takový fučák, že měl pocit, že snad ohluchne. zkusil si tedy alespoň zaspat uši.
"No tohle jsem teda nečekal."
V jedné sekundě neměl na sobě snad nic vlhkého. Přesto, že však umývací proces pokračoval, Dudley šel stále kupředu.
Najednou pod sebou cítil konečně pevnou půdu. Právě totiž vycházel z čistícího průchodu.
Vycházel s čistým hábitem, měl učesané vlasy a příjemně voněl. Viděl, že se opět nachází v Jídelní hale.
Od rána se tam však nic nezměnilo. Stoly byly jako předtím sraženy do kruhu a tak na sebe všichni viděli. ten uitelský malý byl však trochu mimo. Stál na protější straně místnosti a u něj byli všichni učitelé a pomocníci. Dudley si všiml, že je mezi nimi nějaká osoba, kterou tu ještě neviděl.
Byla to žena. Narozdíl ode všech však byla celá v bílé. Bílý hábit, bílá zastěra, dokonce i bílý klobouk, který však nevypadal, jako klasické čarodějnické klobouky ani jako mudlovský. Dudleyho napadlo, že ten klobouk slouží na to, aby zabraňoval padání vlasů do obličeje. Dudley poznal, že je to pravděpodobně nějaká ošetřovatelka. A nemýlil se.
Opravdu to byla zdravotní asistentka, která dnes dorazila na kurz, aby byla k dispozici. Měla malou postavu, a krátké ruce i nohy. Byla velmi štíhlá a měla plavohnědé na krátko ostříhané vlasy, které neustále schovávala pod svým kloboukem. Oči měla zelené, nos malinký a úzké rty. Obličej měla docela vrásčitý a tak Dudley poznal, že jí bude kolem padesáti let.

"Cink, cink." ozvalo se najednou celou místností. Zvuk vyšel právě od učitelského stolu.

"Ještě, než začneme jíst, dovolte mi prosím, abych představil naší novou zdravotní ošetřovatelku, která přijela,aby zde byla k dispozici, kdyby došlo k nějakému zranění. Přivítejte prosím madam Marrine Remedyovou."
Ze sálu se ozval hlučný potlesk.
Madam Remedyová si stoupla a mírně se uklonila.
"Děkuji vám. Chtěla bych jen říci, že za mnou můžete přijít s jakýmkoliv zraněním a ráda vám pomohu. Sice si myslím, že s takovými skvělými učiteli se vám nemůže nic stát, "podívala se na kolegy, " ale přesto.Ošetřovnu najdete hned naproti kabinetu pana Longbottoma. To je hned v té první chodbičce doleva od schodiště. Budete vítáni." dokončila a posadila se.

Pak Igor dvakrát zatleskal a objevila se spousta jídla, do kterého se hned všichni pustili.

Po jídle Dudley opět vycházel čistícím průchodem. nebyl však už tak zmatený a docela bez váhání do něj vkročil a šel co nejrychleji, aby z něj byl co nejdříve venku. Měl totiž pocit, jakoby musel ujít snad deset metrů a přitom průchod byl široký snad deset centimetrů.
Hned, když byl venku namířil si do svého pokoje, že si odpočine.
Procházel chodbou a vystupoval po schodech do prvního patra. cestou si prohlížel starodávné zdi a obrazy a gobelíny. byl z toho všeho úplně nadšený. Doma měli pořád všechno moderní, byli čistotní a nyní se mu zdálo, že žije docela obyčejně, ale nádherně.
Když došel do svého pokoje a vstoupil dovnitř uviděl, že za oknem už jakou dobu čeká Shadow.
Otevřel jí okno a sundal dopis z nohy. Pak ji nasypal krmení do klece, aby si po dlouhém letu odpočinula.
Rozvinul jej a četl. Tentokráte byl dopis docela dlouhý.


Ahoj Dudley,
doufám, že už se moc nenudíš a taky, že tě tam něco naučí. Aspoň dělat kouzla. Říkals, že je tam i Anabela a Neville? Opravdu? Na ministerstvu jsem slyšel, že ten kurz, kde se bude zkoušet to nové kouzlo povedou právě ti dva. Nebyl tam náhodou i Thomas.
No, možná tě to trochu zklame, ale práci se mnou nakonec nedostaneš. Zjistilo se, že bys nebyl potřeba. Ale vůbec nebuď zklamaný. Na ministerstvu se najde práce vždycky. počítám, že ti dají při nejhorším tu nejlehčí práci. Prodávat noviny Denního věštce a podobně. Ale možná by ses taky mohl stát kontrolorem oběžníků, je tam toho spousta.
Ale, když jsem ti slíbil, že ti prozradím, jaké kouzlo se snažíme vytvořit. Vypadá to, že už se to podařilo a nyní půjde do laboratoří na testy. Jde o to, že jsme vymysleli kouzlo, které by navracelo paměť. Takže všechny bláznivé, které tenkrát zakleli smrtijedi by se dalo vyléčit. Je to určitě velký přínos do Nemocnice svatého Munga. Pokud dneska projde v testech, tak bychom ho zítra mohli už použít i u Munga. A pokud projde, tak budu moci být už zase čatěji doma.
Jo a s tím Brumbálem je to vážně super.Třeba ti bude pomáhat psát úkoly.
tvé pozdravy jsem vyřídil a všichni tě zdraví zpět i já.
Tak se měj.
Harry


Dudley složil dopis zpátky do obálky.
"Tak Harry mo zase píše, no kdo jiný, že? Ale jsem rád." Pomyslel si.
Vytáhl se zásuvky list pergamenu a rozhodl se, že mu odepíše, aby ho informoval o všem, co se tu zatím událo.




 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Anketa

líbí se ti tenhle článek?

Ano 76.8% (73)
Ne 13.7% (13)
Nevím 9.5% (9)

Komentáře

1 Flav Flav | E-mail | 20. července 2009 v 11:48 | Reagovat

Veľmi zaujímave.Dudley a  čarodejnik :)
zatial sa mi to páči ;)

2 elča elča | 20. července 2009 v 14:45 | Reagovat

díky, ale bude ot ještě zajímavější...

3 Daidl Spensová Daidl Spensová | Web | 14. října 2009 v 20:40 | Reagovat

To jako že je dudley čaroděj???

4 elča elča | 14. října 2009 v 20:56 | Reagovat

jo je...to je skvělé ne?? musíte to pochopit, zůstal sám a HArry mu pomohl. Už to není ten vymazlený Dudlánek, ale změnil se...o tom si můžeš přečíst v prvních kapitolách...sad se ti budou líbit

5 Metiss Metiss | Web | 4. listopadu 2009 v 23:24 | Reagovat

pěkné a děkuji za odpověd

6 lucrecia lucrecia | Web | 19. února 2010 v 20:22 | Reagovat

máš skvelou fantazii

7 ♥♥Hermionka♥♥ ♥♥Hermionka♥♥ | E-mail | Web | 27. února 2010 v 10:30 | Reagovat

to je bezva =) Dudleymu to přeju =)zaslouží si to =)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama