21. kapitola: Mozkomorův polibek

10. února 2018 v 22:41 | elča |  Harry potter a polibek smrti (9.kniha)
Všem najednou zdřevěněly nohy. Každého z nich určitě napadlo uletět krbem, ale vůbec někdo udělal krok, okamžitě se rozletěly dveře. Do místnosti vstoupil sám Kornelius Popletal mladší o sobě a za ním armáda bystrozorů mířících hůlkami na všechny.
"Vida, tak tady jste," pronesl samolibě, "Hermiona Grangerová, Ronald Weasley, Ginny Potterová, Lily Potterová, a náš ztracený Severus Snape, Dudley Black-Malfoy a i vy madam Anabelo?"
"Ano," řekla hrdě.
"A tento pán?"
"To je můj otec," řekl rychle Dudley.
"Hmm, dobře, mudla?" zeptal se tázavě, "jste přeci syn mudlů…Takže to je navíc zákon o utajování kouzelníků…"
"Je to přeci jeho otec?" vyhrkla ze sebe Hermiona, která má taktéž mudlovský původ.
"Jakže?" řekl s drobným úšklebkem ministr, "stavíte se na odpor vrchnímu vykonavateli soudní moci? Ve vašem případě vám to ale spíš uškodí. Deset let v azkabanu vám nestačí?"


"Tak to ani náhodou!" vykřikl Ron a vytasil hůlku. Okamžitě ho ale omráčil jeden z bystrozorů.
"Ještě někdo z vás chce zaútočit na ministra? Jen do toho. Všichni už víme, jaké jsou vaše úmysly…" pokračoval ministr, "a nyní - všichni ruce nahoru. Půjdete s námi," řekl.
Mávnutím hůlky všechny spoutal k sobě a jeden z bystrozorů mu podal plechový kroužek, který zahákl za pouta.
PRÁSK!!!
Najednou se všichni přemístili do Yorkshildského ústavu. Všichni byli okamžitě odvedeni, každý zvlášť šel spolu se dvěma bystrozory. Odvedli je do prázdné místnosti, kde byly jen holé zdi.
"Všichni odevzdat hůlky a všechny věci, které máte při sobě," řekli.
"Teď!" vykřikla Hermiona, a všichni okamžitě vytáhli hůlku a začali metat kouzla jeden na druhého, aby se z tohohle problému vysekali. Neměli však oproti takové přesile, žádnou šanci. Během chviličky byli všichni do jednoho odzbrojeni.
"A nyní budete pod veritasérem vyslýcháni, kde je Harry Potter," řekl úlisným hlasem Kornelius Popletal mladší.
"Na to ale nemáte právo, nemůžete nám dát veritasérum, nemusíme přece vypovídat proti vlastní rodině," ohradila se Ginny. Byl to však marný pokus.
"Já jako nejvyšší vykonavatel soudní moci mám nyní právo na vše," řekl vítězoslavně a rychle dodal vážným a hlasitým majestátním tónem, "Harry Potter je nejpřísněji hledaným uprchlíkem z Azkabanu, který se opět pokusil o převrat, máme na to právo."
Ke každému z nich přistoupili opět dva bystrozoři a pevně je chytli a přitlačili na kolena. Pak do místnosti vstoupilo několik dalších osob v bílých pláštích s lahvičkami, které násilím vyklopili do úst právě Ginny.
"Tak a nyní nám řekni, kde je Harry Potter!" řekl bystrozor, který u ní stál.
"To odmítám," bránila se Ginny.
Ministr nervózně přešlapoval z nohy na nohu. Pak přikráčel k Ginny, přičupl si, podíval se jí do očí a řekl: "Ale víš kde je, je to tak?"
Ginny se vší silou mocí bránila odpovědět, ale najednou ze sebe vyhrkla: "Ano."
"Pomohli jste mu utéct?" zeptal se znovu.
"A-Ano," odpověděla znovu Ginny.
"Mají v tom prsty všichni, které jsme sem odvedli?"
"Ne," řekla Ginny, "Snape a Lily tehdy nebyli s námi."
"Ale pomohli vám ho nyní ukrývat, je to tak?"
"A-A-Ano," vyhrkla ze sebe Ginny s jasným odporem k tomu odpovídat na otázky popravdě.
Najednou Harry začal cítit úzkost. Pokud bude ministr takto pokračovat, brzy se vše dozví. Bylo mu však Ginny strašně líto. Viděl, jak bojuje, jak se brání, i když je jasné, že je to marný boj. A ministr věděl přesně, jak se ptát, aby zjistil postupně, co chtěl. Jak tak přemýšlel, náhle si uvědomil, že je mu oblečení volnější. Jeho proměna ze strýce Vernona zpět na Harryho začínala. Rychle sáhl rukou do kapsy, ale bystrozor stojící vedle něj si okamžitě všiml, lapil po něm a z ruky mu lahvičku mnoholičného lektvaru vytáhl.
"Ále, copak to tu máme?" zeptal se ministr.
Bystrozor lahvičku otevřel, přivoněl si a řekl, vypadá to na mnoholičný lektvar, pane.
"No ovšem, jak důmyslné," pokýval hlavou ministr a pak se s jistotou obrátil na Ginny.
"Ginny Potterová, řekněte nám, je tohle váš manžel Harry Potter, kterého hledáme?" zeptal se ministr a ukázal prstem na Harryho.
"A-A-A-Ano."
"Ani jsme se nemuseli ptát, stačilo si chvíli počkat," prohlásil ministr, když najednou před sebou uviděl stát zpět-změněného Harryho, "takže páni bystrozoři, sami jste byli všeho svědkem, celá tato rodina pomáhala na útěku Harrymu, pod veritaserem vše přiznala jeho vlastní žena. Tímhle skutkem vážně ohrozili celý kouzelnický svět. Ať je to zaznamenáno v archivu. Za to se všichni odsuzují k deseti letem v Azkabanu. A rozsudek nad panem Potterem bude vykonán neprodleně."
"To přece nemůžete, máme děti," vykřikla Ginny.
"Všechny vaše děti budou předány do národní kouzelnické ústavní péče, nemusíte mít obavy, budou řádně vychované," pronesl ministr se zvláštním důrazem na slovíčko "řádně", "hned je všechny odveďte," přikázal.
"Když je Ginny pod veritaserem, proč se jí nezeptáte třeba na to, zda má Harry prsty v tom převratu na ministerstvu a zda skutečně buduje nějakou nesmyslnou armádu smrtijedů?"
"Hermiona je snad jediná, kdo tu přemýšlí," pomyslel si Harry.
"A proč bychom se ptali právě na tohle? To nám přeci již včera potvrdili smrtijedi chyceni při převratu, a TAKTÉŽ BYLI POD VERITASEREM!" zdůraznil ministr, "Chopte se jich a odveďte je do Azkabanu."
"Bystrozoři, vzpamatujte se alespoň vy, jsme nevinní," volali, ale marně. I když na některých z bystrozorů byl vidět zjevný odpor k tomu, co právě dělali. Přemýšleli, proč by Hermiona po ministrovi chtěla tuhle otázku a proč to ministr odmítl. Skutečně proto, že by Ginny řekla samozřejmě ano, nebo by řekla ne a musel by uznat chybu? Ministrovi v téhle funkci se však již nedalo odporovat.
Všichni byli do Azkabanu odvedeni, neměli nic. Ron doufal, že alespoň jeho rodina něco udělá, nikoho jiného už neměli.
Ginny vzlykala v koutě jedné z místností pevnosti, kam se všichni ukryli.
"Nebreč, nebo ty mozkomory přivoláš," šťouchl do ní Ron.
"Ty si to neuvědomuješ, ale mně je tak hrozně úzko. Copak nechápeš, co právě dělají Harrymu?"
"Neříkej to ani, nebo mi taky bude úzko," řekla zoufale Lily, "tohle je snad zlý sen, škoda, že jsem tehdy skutečně neumřela. Jak tohle mohou udělat mému dítěti, jak?"
Snape ji přivinul k sobě: "To ani neříkej, musíme doufat. Harry se určitě bude bránit, tohle mu nemůžou udělat."
"Jak by se mohl bránit?" řekla resignovaně Hermiona, "tohle je jak zlý sen."
"Ano, po tom všem, co jsme zažili s Voldemortem před víc jak dvaceti lety…" pronesl Snape.
Ginny se dala do zoufalého pláče, Lily před sebe koukala nepřítomným pohledem a z očí jí pomalu tekly slzy.
"A co naše děti, co z nich bude za deset let? Jak jim teď asi musí být, až se dozvědí, co se s námi stalo?" řekla Hermiona
"Jestli tu chceme všech deset let přežít, musíme se oprostit od všech negativ, jinak se zblázníme. Sami na sebe mozkomory přivoláme. Je jich tu mraky a je otázka několika minut, kdy nás najdou a začnou jednoho po druhém vysávat. Na našich nejhorších vzpomínkách, obavách a představách se budou pást jako na nejlahodnějším soustu a bude nás to ničit. Co nejdřív se musíme se vším smířit, abychom se jich co nejvíc vyvarovali."
Ale nevyvarovali se jich. Mozkomorové je našli velice brzy, a den co den přilétaly a vysávali jejich myšlenky, i když se snažili skrývat po pevnosti.
Den, kdy je do Azkabanu odvedli, se měl vykonat rozsudek i nad Harrym. Toho však odvedli ne do Azkabanu, ale na ministerstvo do zvláštní sekce, kam byli odváděni lidé čekající na soud. Toto sklepení však bylo prázdné a Harry zde čekal na to, až k němu dovedou mozkomora, který mu měl dát polibek. Náhle se otevřela brána vězení a dovnitř vstoupil ministr s několika soudci, starostolníky a staršími, předsedy i bystrozory. Jeden z nich vystoupil z řady, rozbalil listinu a četl
"Harry Pottere, byl jsi odsouzen za vlastizradu, pokus o převrat, ze spolupráce se smrtijedy a tím i snahu ovládnout celý kouzelnický svět. Proto nyní dostaneš mozkomorův polibek, abys tak již nikdy nemohl ohrožovat náš svět stejným způsobem, jako před lety Voldemort. Po vykonání rozsudku bude tvé živořící tělo dopraveno do Ústavu pro duševně choré Madam Pompon."

Jakmile dočetl rozsudek, všichni přítomní odešli, a dovnitř sálu vlétlo několik mozkomorů. Dva zůstali strážit u brány, která se náhle zabouchla, několik se jich zhluklo kolem po obvodu celé místnosti a jeden z nich se pomalu blížil k Harrymu. Sundal si kápi a svým prázdným důlkem se k němu sklonil.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Raja Luthriela Raja Luthriela | Web | 11. února 2018 v 22:28 | Reagovat

Zase jsi skončila v tak napínavé chvíli. Doufám, že nová kapitola bude brzy. :-)

2 Pumprloška Rajčatová Pumprloška Rajčatová | 13. února 2018 v 10:04 | Reagovat

Tak napjatá, jako teď, jsem snad ještě nebyla! :-D Harry určitě na něco přijde, nebo se něco stane a lidi už by si mohli uvědomit, že ten špatnej je ministr a pro jeho sesazení je důvod...

3 Pumprloška Rajčatová Pumprloška Rajčatová | 31. března 2018 v 9:49 | Reagovat

Tak kde je to pokračování? :(

4 Pumprloška Rajčatová Pumprloška Rajčatová | 18. dubna 2018 v 9:13 | Reagovat

Prosím prosím, my chceme pokračování! :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama